Do odjezdu mi zbývají ještě tři dny. Ale už mě svrbí prsty, když vidím, že na tom mým novým blogu ještě není jediný pořádný příspěvek.Tím se rovnou dostávám k důležité věci: Kůčo, díky za jeho vybarvení a vyhlazení do současné, takřka dokonalé podoby. Ať všichni vidí, že sis dal záležet :-)
No, tři dny jsou ještě hodně. Do té doby stihnu ještě oběhnout babičky, pomoct tátovi nahodit část domu a třikrát vyndat z krosny naprosto zbytečné věci, abych je tam pak třikrát vrátil jako naprosto nepostradatelné. No, hromada to zatím není veliká a přitom už tam leží spousta nezbytností. Třeba žonglovací míčky, fair-tradeová čokoláda, láhev jindřichohradeckého rumu, plavecké brýle a všech osm DVD Červeného trpaslíka. Základní vybaveni pro případ, že by mě tam všichni začali srát a ještě k tomu přestal fungovat internet :-)
Lydie (moje tutorka) mi dnes poslala harmonogram mých prvních dnů v Redonu a fakt jsem žasnul. Na prvních deset dní mám krásný rozvrh s dopoledními a odpoledními políčky, kde je napsáno, kde budu a s kým a co potřebuju s sebou. Trochu jako Rimmerův harmonogram přípravy na důstojnické zkoušky, řekl bych. Jen to není tolik barevné. Ale musím říct, že mi to vyhovuje a fakt se na to těším. Celých těch prvních deset dní se o mně bude někdo starat a bude mi říkat, co mám kde a s kým dělat. Ani nebudu mít čas přemýšlet o tom, jak se mi tam líbí... Krásné! Co víc si může chorobně přemýšlivý student psychologie přát? No, ale v tuhle chvíli pro mě francouzská realita začíná i končí výstupem z vlaku na nádraží v Redonu a tam se uvidí...
No, a to je pro dnešek vše. Ještě přidám autentické foto janovického Honzy, který se s rancem buchet (díky za ně, Ivo) vydal do světa na zkušenou...
No a další zápis bude až v říjnu ze světa...
Tak ahoooj vy všichni! Bude se mi stýskat. Ale jedu si to užít, ne? :-)
