O koupání v oceánu, které nakonec BYLO koupáním v oceánu

Bylo a bylo a Bylo! A bylo to tady :-)


Zvětšit mapu

Ale abych nepředbíhal. Hezky popořádku...
Redon, Sobota 18:00 SELČ:
Vracím se z práce, unavený, nenávidící francouzštinu a všechny, kteří tímto jazykem mluví, nadšený počasím a radostí z toho, že se v půlce října musím schovávat do stínu, abych se na sluníčku neupekl. Na bytě se setkávám s Ferah a Vero, které odpoledne usilovně pracovaly na žádosti o grant na naší výměnu. Po šesti dnech pracovního nasazení se mi nechce představovat si sedmý a dalších pět, tak nasazuji novou strategii: Říjnová neděle + plus příznivá předpověď počasí (hlásá jasno a 25 stupňů celý den) = poslední letošní možnost vykoupat se v moři. Holky po chvilce váhání souhlasí a krátké sezení uzavíráme společným odhlasováním tvorby konkrétního plánu o nedělním ránu. Usínám s představou mořských vln a tropického vedra...

Redon, Neděle, 10:50 SELČ:
Otvírám oči unavený divokými sny, otvírám okenice a sleduji husté mraky, které se zdáli přihánějí k Redonu. Vycházím z pokoje a potkávám Ferah, která mě se svraštělým obličejem seznamuje s bolestí břicha a rozhodnutím zůstat doma. Mrzí mě, že nepojede s námi, registruji u sebe pocit lítosti a soucitu. Přesto odhodlán uskutečnit plán alespoň s Vero.

11:15 SELČ:
Přichází Vero, seznamuje mě se svým nachlazením a rozhodnutím zůstat doma. Nabízí Ferah prášek proti bolesti. Cítím rozpaky, váhání...

11:25 SELČ:
Husté mraky se usadily nad Redonem. Začíná pršet. Cítím beznaděj a proklínám bretonské nevyzpytatelné klima a francouzské meteorology.

12:00 SELČ:
Po váhavém zkoumání letáků a map v našem obýváku moc nevím, co s načatým dnem. Začínám cítit potřebu alespoň něco dělat a představa následujícího týdne v práci (a tedy v Redonu) ve mě vyvolává úzkost. Rozhodnu se, že večer udělám bramborákovou party, dojedu na kole nakoupit majoránku a víno (nebo jsem na něco zapomněl?) a pak se půjdu projet po okolí. Fyzická aktivita mi udělá dobře.

12:07 SELČ:
Zjišťuju že náš bytový favorit má obě duše prázdné a pumpičku nemáme. Vero mi oznamuje, že jejich kolo je rozbité, ale Kaija má na bytě dobré kolo. Beru osud do svých rukou a jdu si půjčit kolo od Kaiji.

12:18 SELČ:
Evidentně rozespalá Kaija mi věnuje klíč od svého kola. nasedám a rozjíždím se do kopce před naším domem. Několikrát za děsivého harašení prošlápnu na prázdno. Snažím se přehodit. Ten samý zvuk. Zkouším to znovu. Po asi osmi pokusech mám pocit, že pěšky bych byl rychlejší. Sesedám z kola a všímám si, že zadní brzda je povolená a je na spadnutí. Vracím kolo zpět do domu. Jsem zpocený, cítím vztek. Dochází mi, že ani výlet na kole nevyjde. Jdu do obchodu pěšky. Cítím nenávist a nutkavou potřebu fyzické aktivity. Utíkám městem do obchodu. Nenávidím Redon!

13:15 SELČ:
Zpět na bytě. Vyložím nákup a už tu nechci být ani minutu. Beru mapu, plavky, bagetu, sýr a jablko a se zarputilostí sobě vlastní oznamuji, že jedu k moři! Vyrážím na stop a přemýšlím, jestli to není blbost jet na výlet takhle odpoledne, s nejistotou, zda se vůbec dostanu z města.

Penn Lann, 14:50 SELČ (na videu kecám, sekl jsem se o hodinu):
NATAHUJU PLAVKY!!! Dokázal jsem to! Francouzi a obzvlášť Bretonci jsou senzační. Protože tu kromě řídké železniční sítě takřka není MHD, jezdí všude autem a navíc je neděle a v neděli se nikam nespěchá. "Potřebuješ 10 nebo 20 km jiným směrem? Není problém, já tě tam hodím..." cestou tam a zpět jsem stopl pouhá tři auta (A to je to kus cesty!). Z toho dva řidiči si se mnou zajeli. Třetí ne, protože taky jeli k moři :-)


Koupu se ve studeném oceánu, lezu po kamenech, sbírám škeble a kameny, svačím na pláži... Cítím radost a nadšení z moře! Připadám si silný a sebejistý a oceňuju se za to, že jsem se nakonec vydal! Cítím nehynoucí lásku k francouzským řidičům! Stopování mi připadá jako nejúžasnější způsob dopravy! Uzavírám se sebou plán vyjet si stopem o vánocích a strávit je na jihu Španělska...

A malá videodokumentace na závěr:


Jo, a ještě něco: Redon, Neděle 23:50 SELČ:
Bramboráky byly super! Československý recept a spolupráce s Vero se vydařily. Slyším blažené mlaskání a chválu z německých a tureckých úst. Otvírám třetí láhev vína. Mluvím nahlas. Směju se ještě hlasitěji. Poprvé, co jsem tady, si připadám opilý...